Magdeburg
Název Magdeburgu vychází ze slov Machte, značící sílu či moc, a burg, tedy hrad. Dle historických dokumentů tu už v roce 805 stála francká falc s tržištěm. Největší rozvoj však nastal, když město dostal jako svatební dar syn krále Jindřicha I. Ota I., budoucí císař Svaté říše římské. Právě on tu na podporu východní expanze založil klášter a roku 968 i arcibiskupství.
Nejvýznamnější magdeburskou stavbou je mohutný Dóm svatého Mořice a Kateřiny. Původní otonský kostel z 10. století, z nějž dnes zbyly jen sloupy a část krypty, získal dnešní podobu dvěma přestavbami od 13. do 16. století. První gotická katedrála na německém území se pyšní dvěma více než sto metrů vysokými věžemi a bohatě zdobenými portály. Nádherná je i přilehlá kapitula s křížovou chodbou ze 13. století.
Protikladem historických staveb ve městě je Hundertwasserova barevná budova s minimem pravých úhlů, zvaná Zelená citadela.
Město leží na řece Labi a na východním břehu kraje Magdeburger Börde (Region Elbe-Börde-Heide) na středním toku Labe asi 50 metrů nad hladinou moře na zemědělsky intenzivně obdělávaném území. Město se rozprostírá především na příkrém západním břehu toku na terénním schodu, který je tvořen skalami Domfelsenu. Tím je také jedním z mála měst Severoněmecké nížiny, které bylo založeno na skále. Částečně leží území města na do dálky roztaženém ostrově mezi „Proudem Labe“ a „Starým Labem“ stejně jako na rovinatém pravém břehu řeky. Vedlejší větší města jsou Wolfsburg cca 64 km severozápadně, partnerské město Brunšvik asi 75 km západně, Halle nad Sálou) asi 75 km na jih a Postupim asi 105 km na východ. Berlín leží 130 km východně.
